Z historie katedry

Výtvarná teorie a výchova jako studijní obor prošla na Univerzitě Palackého složitým vývojem a několika institucionálními proměnami. Počátky oboru souvisí se vznikem Ústavu výtvarné výchovy založeným v roce 1946 na Pedagogické fakultě tehdy obnovené olomoucké univerzity. V duchu velkorysé koncepce prvního přednosty ústavu Josefa Vydry, která reflektovala pedagogický i umělecký odkaz Bauhausu, bylo olomoucké výtvarné učiliště od svých počátků zaměřeno na vzdělávání výtvarných pedagogů. Působila zde řada významných umělců a teoretiků jako např. J. Zrzavý, F. V. Mokrý, J. Vinecký, L. Šlapeta, V. Richter a B. Markalous-John.

Z dalších vývojových etap olomouckého univerzitního výtvarného školství je třeba připomenout paralelní existenci výtvarných kateder na Filozofické a Pedagogické fakultě v letech 1959–1980, odlišujících se různým zaměřením absolventů. Z výrazných uměleckých a teoretických individualit, které působily na Filozofické fakultě UP, je třeba zmínit V. Navrátila, M. Štolfu, V. Zykmunda, Z. Kudělku, F. Dvořáka, S. Kovaříka, A. Berana a M. Stibora. Pod vedením V. Zykmunda se v šedesátých letech zformovalo specifikum olomouckého výtvarného oboru, prosazující myšlenku komplexního výtvarného vzdělávání integrujícího vyváženě praktické a teoretické disciplíny.

V roce 1980 byly obě katedry sloučeny v rámci Pedagogické fakulty, kde v té době působili např. výtvarní umělci J. Jemelková, Z. Přikryl a teoretik J. Maliva. Do současné podoby se Katedra výtvarné výchovy zformovala na základě podstatných koncepčních a personálních proměn provedených v letech 1989–1993 pod vedením H. Myslivečkové.

Současné pojetí výuky, navazující na progresivní etapy vývoje pracoviště, vychází ze současného pohledu na výtvarné umění a jeho funkci ve společnosti, ale snaží se současně souznít s bohatými uměleckými tradicemi města, jehož fond uměleckohistorických památek zaujímá přední místo v kontextu národní i evropské výtvarné kultury.

Podrobněji viz: Alena Kavčáková – Hana Myslivečková (eds.), Josef Vydra (1884–1959) v kontextu umělecké a výtvarně pedagogické avantgardy 20. století, Historie a současnost univerzitního výtvarného vzdělávání v Olomouci 2010, ISBN 978-80-244-2586-3.