O KATEDŘE
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci je etablovaným akademickým pracovištěm s bohatou tradicí, které dnes tvoří otevřené a inspirativní prostředí pro výuku, uměleckou tvorbu i výzkum v oblasti výtvarné a muzejní pedagogiky. Sídlo v historické budově jezuitského konviktu – dnešním Uměleckém centru Univerzity Palackého – dodává výuce i uměleckým aktivitám jedinečný charakter a připomíná více než 450letou historii vysokého učení ve starobylé Olomouci. Historický kontext místa nás ukotvuje a inspiruje – barokní konvikt dnes žije současným uměním, tvůrčími experimenty, studentskými aktivitami i festivalovým a kulturním děním. Bohaté výstavní prostory nám umožňují pravidelně prezentovat tvorbu studentstva, akademických pracovníků i hostujících umělců.
Pracoviště nabízí vzdělávání zaměřené na profesní přípravu výtvarných pedagogů a edukátorů v kultuře. Studující se mohou věnovat výtvarné tvorbě a výtvarné výchově se zaměřením na vzdělávání, a to v bakalářském i navazujícím magisterském stupni, s možností specializace pro 2. stupeň základních škol, střední školy a základní umělecké školy. Nabízíme přitom jak jednooborové programy, tak programy sdružené, kdy se studující věnují dvěma specializacím.
STUDIJNÍ PROGRAMY KATEDRY
Bakalářské programy:
Výtvarná tvorba se zaměřením na vzdělávání
Průmyslový design
Navazující magisterské programy:
Učitelství výtvarné výchovy pro 2. stupeň ZŠ, SŠ a ZUŠ
Edukace v kultuře
Studijní program doktorský:
Výtvarná pedagogika (teorie výtvarné výchovy a tvorby)
Studium na KVV
Zásadním rysem výuky je propojení praktických, teoretických a didaktických disciplín. Studium zahrnuje široké spektrum výtvarných ateliérů – kresbu, malbu, grafiku, modelování a prostorovou tvorbu, textil, keramiku, šperk a objekt, grafický design, fotografii i intermediální tvorbu. Studující rozvíjejí své individuální výtvarné vyjadřování v návaznosti na aktuální výtvarné dění, často formou mezioborových projektů. Vedle tradičních médií se intenzivně věnujeme i současným digitálním technologiím, umění nových médií a výuce reflektující aktuální vizuální kulturu.
Teoretická výuka zahrnuje dějiny a teorii umění, estetiku, galerijní animaci. Významnou roli sehrává didaktika výtvarné výchovy, která propojuje poznatky pedagogiky, psychologie a umění a připravuje studenty na edukaci ve školním i muzejním prostředí. Naši studenti absolvují pedagogické praxe v reálných školních i kulturních institucích, reflektují vlastní učitelskou zkušenost a vytvářejí originální výukové projekty s důrazem na současné trendy k výuce výtvarné výchovy.
Jedinečnou součástí naší nabídky je navazující magisterský program Edukace v kultuře, který reaguje na potřebu systematické přípravy odborníků pro muzejní edukaci. Jako jedno z mála pracovišť v ČR nabízíme akreditovaný program připravující pedagogy pro práci s návštěvníky muzeí a galerií. Tento obor se stal přirozeným rozšířením výtvarně pedagogického vzdělávání a opírá se o bohatou spolupráci s Muzeem umění Olomouc, Vlastivědným muzeem v Olomouci a dalšími paměťovými institucemi.
Nově rozvíjíme i bakalářský studijní program Průmyslový design, jenž reaguje na aktuální poptávku po tvůrčích odbornících v oblasti designu a aplikované tvorby. Program realizujeme ve spolupráci s VŠB TUO v Ostravě. Tento inovativní studijní směr propojuje výtvarné myšlení s technickým a konstrukčním uvažováním a otevírá studentům prostor pro navrhování produktů, interiérů, obalů či vizuálních systémů. Výuka probíhá v profesionálně vybaveném ateliérovém i dílenském zázemí a zahrnuje práci s 3D modelováním, vizualizací, ergonomií i základními principy materiálového inženýrství. Důraz klademe na propojení tvůrčí tvorby s udržitelným designem a praktickým dopadem.
Katedra výtvarné výchovy garantuje rovněž doktorský studijní program Výtvarná pedagogika, zaměřený na teorii výtvarné výchovy a výtvarné tvorby. Studium je určeno absolventům magisterských programů s hlubším zájmem o výzkum v oblasti umění, výtvarné edukace, vizuální kultury nebo edukace v kultuře. Doktorandi rozvíjejí své výzkumné kompetence prostřednictvím individuálního studijního plánu, vedeného zkušenými školiteli, a podílejí se na publikační činnosti, výuce i odborných projektech. Program je vhodný pro budoucí akademické pracovníky, výzkumníky, kurátory nebo odborníky působící v oblasti kulturní edukace. V rámci doktorského studia je kladen důraz nejen na odbornou kvalitu, ale také na propojení výzkumu s pedagogickou praxí a současnými společenskými výzvami v oblasti vizuální komunikace.
Výrazem odborné kvality pracoviště je právo konat habilitační řízení v oblasti výtvarné pedagogiky. Tento statut potvrzuje vysokou úroveň výzkumné kvality týmu a vytváří prostor pro další rozvoj publikační činnosti. Naše výzkumné aktivity se zaměřují na teorii výtvarné edukace, didaktiku, zprostředkování umění, vizuální gramotnost, historii umění i současné digitální formy vyjádření.
Katedra vydává recenzovaný časopis Kultura, umění a výchova a podílí se na řadě domácích i mezinárodních projektů. V červenci 2025 hostí 38. světový kongres Mezinárodní společnosti pro výchovu uměním (InSEA), jehož téma „Stálost, posuny a nečekaná území ve výtvarné výchově“ plně odpovídá profilaci našeho pracoviště. Katedra je tak platformou pro hledání nových cest v oblasti výtvarného vzdělávání – mezi tradicí a experimentem ve světě naléhavých výzev.
Katedra se aktivně zapojuje do kulturního života regionu i mezinárodního oborového dialogu. Pravidelně pořádáme keramická sympozia s mezinárodní účastí, výstavní projekty studentů i pedagogů a spolupracujeme s řadou škol, muzeí a kulturních institucí. Pořádáme odborná setkání, realizujeme kurzy pro pedagogy z praxe i veřejnost. Věnujeme se i dětským skupinám — např. během letních táborů. Významným počinem posledních let je vznik online portálu Pečuji o sebe, zaměřeného na duševní hygienu a wellbeing ve vzdělávacím prostředí. Tento projekt, propojující umění, sebereflexi a vzdělávání, ilustruje náš zájem o současná témata a společenskou odpovědnost. Mezi výrazné úspěchy pracoviště patří designérská činnost pedagoga Tomáše Chorého, který je autorem nového maskovacího vzoru MAD21 pro Armádu České republiky. Tento průmyslový vzor spojuje technologickou preciznost s hlubokým porozuměním prostředí a funkce designu v reálném světě. Na katedře pravidelně vznikají odborné publikace, pedagogové-umělci pravidelně realizují řadu významných výstavních projektů v ČR i v zahraničí, jsou zastoupeni ve sbírkách muzeí umění.
Umístění katedry
Od roku 2002 sídlí pracoviště spolu s dalšími uměnovědnými katedrami v budově Uměleckého centra UP, jehož velkorysá barokní architektura poskytuje katedře jedinečné prostorové možnosti pro výuku i rozmanité studentské výtvarné, výstavní a kulturní aktivity.
Výuce praktických výtvarných disciplín, jejichž cílem je postupné uvolňování tvůrčího potenciálu studentů směrem k osobitému autentickému projevu, slouží dobře vybavené specializované učebny. Pro výuku kresby a malby jsou k dispozici kromě prostorných ateliérů i plenérové kurzy. Grafická dílna kromě práce v technikách linorytu, suché jehly, leptu, akvatinty, litografie nabízí i možnost využití počítačové grafiky a digitálního tisku. Ateliér sochařství, k němuž náleží i dílna pro práci se dřevem a sádrovna, umožňuje tvorbu v široké škále klasických i nových materiálů a zadání, včetně 3D modelování. V samostatných specializovaných ateliérech grafického designu, klasické a digitální fotografie a intermediální tvorby, jejíž výuka přesahuje do oblasti konceptuální a akční tvorby, mohou studenti kromě tradičních postupů a technik využívat bohatou škálu tzv. nových digitálních médií. Mimořádné zázemí a vybavení má rovněž oblast užité výtvarné tvorby, která je rozvíjena v širokém spektru interdisciplinárních, materiálových, technických a technologických možností ve třech samostatných ateliérech, a to pro objekt a šperk, textilní a keramickou tvorbu. Teorie a dějiny umění a didaktika výtvarné výchovy nabízejí diferencované formy výuky umožňující studentovi získat široký interdisciplinárně a kriticky zaměřený rozhled v oblasti výtvarného umění i seznámení s aktuálními výtvarně-didaktickými metodami a postupy a vytvářejí tak předpoklad pro tvořivou aplikaci získaných poznatků v současném pedagogickém kontextu.
Profesní odbornost pedagogů je úzce spojena s jejich vlastní uměleckou, vědeckovýzkumnou a odbornou činností prezentovanou výstavními, publikačními, katedra výtvarné výchovy přednáškovými a projektovými výstupy u nás i v zahraničí.
Katedra výtvarné výchovy je garantujícím pracovištěm odborného recenzovaného časopisu Kultura, umění a výchova, který vychází od roku 2013 dvakrát ročně v českém či slovenském jazyce.
Spolupráce katedry
Katedra spolupracuje s četnými zahraničními univerzitami a vysokými uměleckými školami, a to nejen v rámci výměnného programu Erasmus+. Každoročně organizuje mezinárodní výtvarné kurzy a workshopy a další aktivity, směrované nejen k vlastním studentům, ale i k širší univerzitní i mimouniverzitní olomoucké veřejnosti.
Z historie katedry
Výtvarná teorie a výchova jako studijní obor prošla na Univerzitě Palackého složitým vývojem a několika institucionálními proměnami. Počátky oboru souvisí se vznikem Ústavu výtvarné výchovy založeným v roce 1946 na Pedagogické fakultě tehdy obnovené olomoucké univerzity. V duchu velkorysé koncepce prvního přednosty ústavu Josefa Vydry, která reflektovala pedagogický i umělecký odkaz Bauhausu, bylo olomoucké výtvarné učiliště od svých počátků zaměřeno na vzdělávání výtvarných pedagogů. Působila zde řada významných umělců a teoretiků jako např. J. Zrzavý, F. V. Mokrý, J. Vinecký, L. Šlapeta, V. Richter a B. Markalous-John.
Z dalších vývojových etap olomouckého univerzitního výtvarného školství je třeba připomenout paralelní existenci výtvarných kateder na Filozofické a Pedagogické fakultě v letech 1959–1980, odlišujících se různým zaměřením absolventů. Z výrazných uměleckých a teoretických individualit, které působily na Filozofické fakultě UP, je třeba zmínit V. Navrátila, M. Štolfu, V. Zykmunda, Z. Kudělku, F. Dvořáka, S. Kovaříka, A. Berana a M. Stibora. Pod vedením V. Zykmunda se v šedesátých letech zformovalo specifikum olomouckého výtvarného oboru, prosazující myšlenku komplexního výtvarného vzdělávání integrujícího vyváženě praktické a teoretické disciplíny.
V roce 1980 byly obě katedry sloučeny v rámci Pedagogické fakulty, kde v té době působili např. výtvarní umělci J. Jemelková, Z. Přikryl a teoretik J. Maliva. Do současné podoby se Katedra výtvarné výchovy zformovala na základě podstatných koncepčních a personálních proměn provedených v letech 1989–1993 pod vedením H. Myslivečkové.
Současné pojetí výuky, navazující na progresivní etapy vývoje pracoviště, vychází ze současného pohledu na výtvarné umění a jeho funkci ve společnosti, ale snaží se současně souznít s bohatými uměleckými tradicemi města, jehož fond uměleckohistorických památek zaujímá přední místo v kontextu národní i evropské výtvarné kultury.
Podrobněji viz: Alena Kavčáková – Hana Myslivečková (eds.), Josef Vydra (1884–1959) v kontextu umělecké a výtvarně pedagogické avantgardy 20. století, Historie a současnost univerzitního výtvarného vzdělávání v Olomouci 2010, ISBN 978-80-244-2586-3.