Vzdělávací obsah v muzejní edukaci
23 – 24 Duben 2014



Program konference
- pdf s programem konference je ke stažení ZDE nebo dole na stránce

Keynote speakers:

Karin Rottmann: Potenciál muzea jako místa ke vzdělávání
Museumsdienst Köln, Německo
Anotace: Muzea a muzejní prostory mají svá specifika, ke kterým by se mělo při vzdělávání přihlížet. V příspěvku sledujeme otázku, jakým způsobem učinit muzejní prostředí a originální umělecká díla tématem vzdělávání. V posledních letech se, vedle klasického pojetí muzejních prohlídek pro školní skupiny tak i v práci s dospělými, etablovaly nové metody s cílem vzbudit v pozorovateli touhu objevovat a nabudit diskusi o muzejních prostorech a umění na úrovni oboustranné komunikace. Pomocí praktických příkladů z muzejní pedagogiky budou představeny metody jako muzejní sgraffiti, tvůrčí psaní, práce s klíčovými slovy a práce s materiály, které je možno si osahat a vyzkoušet.


Matjaž Duh: Porozumění umění jako hlavní cíl vzdělávacích programů muzea a školy
Faculty of Education, University of Maribor, Slovinsko
Anotace: Muzejní a galerijní instituce představují autentické prostředí pro umění a poskytují hlubší zážitek s uměleckým dílem. Role muzejního pedagoga nespočívá pouze v klasifikování, managementu a vystavování uměleckých sbírek, ale také zahrnuje přípravu přínosných vzdělávacích programů. Příprava vzdělávacích programů je založena na rozvíjení a ověřování moderních didaktických metod, jež vedou účastníky vzdělávacího procesu k lepšímu porozumění umění.
Zážitky s uměleckými díly bychom však měli prožívat i mimo prostory galerie. Moderní informační a komunikační technologie umožňují rychlý přístup k uměleckým dílům i ve školách a tak nabádají k okamžitému pedagogickému využití. Školní osnova pro výtvarnou výchovu tyto možnosti zohledňuje a shledává, že studenti se vedle svého tvořivého projevu aktivně zapojují do vnímání a přijímání uměleckých děl, což je součástí procesu porozumění umění.
Studenti, kteří dospěli k vyššímu porozumění umění, si vytvářejí nové vlastní umělecké interpretace pozorovaných uměleckých děl. V praxi výtvarné výchovy se metoda estetického přenosu prokázala jako nejefektivnější didaktický přístup.


Marta Ornelas: Školní exkurze v muzeu moderního umění: zábava nebo nuda? Výsledky evropského projektu
University of Barcelona, Španělsko
Anotace: Školní exkurze do muzea moderního umění jsou součástí běžné praxe výtvarného pedagoga. Vztah mezi těmito dvěma institucemi tedy mezi školou a muzeem by měl být empatický a efektivní, ale v jeho souvislosti se nabízí i mnoho otázek. Jaká je spojitost mezi školou a muzeem moderního umění? Jsou muzejní diskurzy upraveny pro potřeby školy? Jsou školy ochotny přizpůsobit se očekáváním muzea? Proč se v muzeu mnoho studentů nudí? Poznatky z výzkumného šetření provedeného v rámci evropského projektu ITEMS (Innovative Teaching for European Museum Strategies – Inovativní výuka pro evropské muzejní strategie), mohou nabídnout odpovědi na tyto otázky. Projekt ITEMS trval od r. 2010 do r. 2012 a účastnilo se ho 6 států: Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Portugalsko, Francie a Lotyšsko. Z výstupů studie lze vyvodit, že muzejní diskurzy ne vždy reflektují potřeby školy a přístup škol není vždy kompatibilní s produktivními aktivitami muzea. Na jedné straně se potvrdilo, že ačkoliv jsou muzea schopna poskytnout studentům pohled do světa kolem nich, většinou se zaměřují na dějiny umění a tvořivou činnost umělců. Na straně druhé výzkum prokázal, že učitelé často nahlíží na muzeum jako na prostředí rozšiřující školní výuku, ve kterém by studenti měli nabýt jistých znalostí. Z tohoto důvodu učitelé často muzea využívají jako podpůrného programu ke školní výuce. Přesto však můžeme najít i takové projekty, které se tradičnímu přístupu vymykají, např. každoročný projekt konaný ve spolupráci nadace Fundação de Serralves a muzea Casa das Histórias Paula Rego nebo pilotní projekt 10x10 nadace the Gulbenkain Foundation.


Přílohy k záznamu

Aktualizace program konference.pdfOstatní17.04.2014 17:27:31