Publikace KVV | 2014
Petra Šobáňová Dvoudílná publikace s názvem Muzejní expozice jako edukační médium přináší řadu nových |
|
Štěpánka Bieleszová Kniha mapuje vývoj vzdělávání dospělých v oblasti fotografie v Olomouci |
|
Hana Stehlíková Babyrádová publikaci Výtvarný projev předškolního dítěte v jednadvacátém století své zkušenosti |
|
Sabina Soušková Studijní opora Sochařství ve veřejném prostoru: K pojmům a otázkám reflektuje základní terminologii a pojmy spojené s uměním ve veřejném prostoru. Soustředí se především na specializované otázky z oblasti sochařství ve veřejném prostoru. Součástí studijního textu jsou výkladové pasáže, textové úkoly a obrazové příklady ilustrující probíranou tematiku. Je možné ji využít jako učební pomůcku pro učitele dějin výtvarného umění i jako rozšiřující textový a obrazový podklad pro hodiny výtvarné výchovy. Publikace zaujme zejména studenty dějin umění, výtvarné tvorby a učitelství výtvarné výchovy. |
|
Taťána Šteiglová Studijní text je přehledným sumářem základního pojmosloví z oblasti textilní tvorby. Autorka v něm objasňuje základní terminologii vztahující se k textilním surovinám, vláknu, textilním technikám, od tvorby textilií přes zdobení a barvení textilu. Hlavní důraz je kladen na přírodní materiály a tradiční ruční práce a řemeslo. Studijní text doplněný řadou obrazového materiálu ocení zejména studenti výtvarné výchovy a uměleckých oborů, přínosný je však pro všechny zájemce o textil a tradiční řemeslo. |
|
Ondřej Michálek Studijní text představuje médium grafiky jako obor s mnohaletou kontinuitou vynalézání, a následně ustálenou tradicí používání některých postupů tisku. Ty v dané době svědčily o technických možnostech společnosti, a především o trvalé potřebě rozmnožit obraz či text – v knihách, volných listech nebo novinách. Přinesly obraz do intimity divákova příbytku, nebo naopak umožnily rozvoj plakátové tvorby a obecné informovanosti. Neumíme si bez nich představit rozvoj oborů jako např. kartografie, stejně jako knihy bez ilustrací nebo pohlednice zaslané z cest. Text pojednává o tiskových procedurách a technologiích, z nichž některé si ponechaly půvab až do současnosti, zatímco jiné upadly do zapomnění nebo byly – zejména v průmyslovém prostředí – brzy překonané. I když se pak staly „jen“ historickou kuriozitou, oceňujeme na nich vynálezecké úsilí těch, kdo dosud známé techniky a technologie přivedli k vyšší kvalitě nebo efektivitě, nebo v případě jejich uměleckého využití se jich „zmocnili“ ve prospěch svrchovaného výrazu. Studijní materiál ocení studenti výtvarné tvorby, učitelství výtvarné výchovy a všichni zájemci o grafiku. |
|
Petr Jochmann Art brut je oblastí prvotní výtvarné tvorby vznikající bez přímé vazby na zprostředkování kulturou. Vyznačuje se několika charakteristickými rysy, jež v umění hlavního proudu nenajdeme vůbec anebo jen v omezené míře: není podmíněno dominantní kulturou své doby, vzniká bez ohledu na příběh dějin umění; každá z autorských osobností rozvíjí vlastní typický styl, jímž se výrazně odlišuje od ostatních; pro autory je zásadním předpokladem tvorby vnitřní nutnost neohlížející se na společenský zájem nebo osobní prosazení a úspěch. Přesto anebo právě proto je tato tvorba doslova nabitá energií a jakousi před-kulturní, někdy až divokou, avšak bytostně lidskou krásou. V této knížce se vydáme na procházku říší tvůrčí svobody art brut. Setkáme se s velkými tvůrčími osobnostmi, jejichž dílo se již stalo svým způsobem klasickým – s Adolfem Wölflim, Aloïse, Johanem Hauserem, Annou Zemánkovou, Henrym Dargerem, Friedrichem Schröder-Sonnesternem a řadou dalších. A zmíníme se i o lékařích, organizátorech a teoreticích, kteří hodnoty této tvorby rozpoznali mezi prvními, a její vznik tak vlastně do značné míry umožnili: mezi jinými to byli Walter Morgenthaler, Hans Prinzhorn a Jean Dubuffet. |
|
Jiří Piáček Čtenáři tohoto studijního textu získají základní orientaci v informačních zdrojích a naučí se vyhledávat odborné informace z oblasti výtvarné pedagogiky. Autor se zaměřuje zejména na internetové prostředí, základní přístupy ke kritickému hodnocení důvěryhodnosti nalezených informací a eticky správné použití informačních zdrojů v odborné činnosti. Studenti se seznámí nejen s vybranými oborovými informačními zdroji a nástroji pro jejich pořádání, ale i s licenčními podmínkami a správným použitím zdrojů. Pozornost je věnována také zásadám citování podle platné normy ČSN ISO 690. Studijní materiál je určen zejména studentům doktorských studijních programů, ale užitečný bude i pro autory bakalářských a diplomových prací. |
|
Jiří Piáček Předložený text se snaží být především textovou oporou pro posluchače kurzu Elektronické informační zdroje pro výtvarné pedagogy, jehož součástí je i praktická práce s licencovanými (dostupnými na UP) i volně přístupnými zdroji. Ta v tomto textu není obsažena. Naopak obsahuje i část teoretického základu pro práci s elektronickými zdroji, která v kurzu z časových důvodů nemohla plně zaznít. Do určité míry je kompilátem informací uváděných na různých místech. Rádi bychom předložili přehledný a souhrnný materiál se základním informace pro práci s elektronickými informačními zdroj. Jeho struktura vychází z již na naší alma mater realizovaného kurzu Elektronické informační zdroje, který jsme společně s paní PhDr. Ludmilou Slezákovou vytvořili v rámci projektu Pomezí. |